Iris

Třesoucími se prsty přejíždím po slovech, která Garrett napsal do mého deníku. To bylo předtím. Než se mu vrátily vzpomínky. Než ho pohltila vina. Než se rozhodl, že odejít znamená chránit mě.

To bylo v době, kdy si myslel, že stojím za to, aby zůstal. Ale možná jsem nikdy nestála a musely se mu vrátit vzpomínky, aby si to uvědomil.

Vzlyk mi unikne z hrdla, dřív než ho stihnu zastavit. Pak d