Iris

Udělám přesně tři kroky ode dveří, než se zhroutím.

Nohy mi vypoví službu. Hruď se mi dmě. A vzlykám do dlaní, snažím se být dost potichu, aby mě přes dveře neslyšel.

Zůstala jsem silná. Nedovolila jsem, aby mě viděl se zhroutit. Nedopřála jsem mu to zadostiučinění zjistit, jak moc mě pohled na něj zničil.

Měla bych na to být pyšná.

Místo toho se cítím jen prázdná.

Vypadal hrozně. Tmavé kruhy