Lyra

Jeskyně šepotů je tentokrát jiná. Kde předtím vyzařovala prastarou moudrost a klid, tam nyní pulzuje naléhavou energií, která se shoduje s amuletem na mém krku. Zdá se, že stříbrné světlo vyzařující ze zrcadlícího jezírka ve středu komnaty se po Alexanderovi natahuje, jakmile vstoupíme, a úponky luminiscence k němu sahají jako pátrající prsty.

Alexander po mém boku vrávorá a těžce se opírá o