Kieran

Probudím se dřív než ostatní, ranní světlo proniká škvírami v letitých stěnách srubu. Na malou chvíli jsem zmatený – váha něčí ruky v té mé, neznámá a přitom příjemná blízkost těl kolem mě. Pak se mi vzpomínky s náporem vracejí. Včerejší večer. Ten rozhovor. Ty polibky.

Do prdele.

Políbil jsem prince. A Lyru. A oni se políbili, zatímco já jsem se díval, a nějak to nebylo divné, ale vlastně