„To je v pořádku,“ vyhrkne rychle a špatně si vyloží moje zaváhání. „Vím, že jsi zaneprázdněný důležitými palácovými záležitostmi. Možná někdy jindy.“

Začne se odvracet a něco ve mně praskne. Ta frustrace ze tří let strávených touhou po někom, koho nemůžu mít, ten hněv z toho, že jsem opomíjen jako nějaký obyčejný voják, to hořké vědomí, že princezna Elara už nejspíš plánuje zásnuby s Panem Dokona