Elara

Sleduji je z okna své věže, dokud v lese nezmizí i ten poslední jezdec. Ruce tisknu na sklo tak silně, až to na něm zanechává stopy.

Nádvoří dole působí nějak prázdněji, jako by Dominikův odjezd vysál ze samotného vzduchu něco životně důležitého. Namlouvám si, že je to jen starost o kteréhokoli palácového strážce, jenž vyjíždí vstříc nebezpečí, ale ta dutá bolest v hrudi ví své.

Pod víčky m