Elara

V okamžiku, kdy se přes nádvoří setkají naše oči, mě úleva zasáhne tak silně, že se musím chytit rámu okna, abych se udržela na nohou.

Je naživu. Zraněný – vidím, jak si ulevuje levému rameni, ty opatrné pohyby mluví o bolesti – ale je naživu a při vědomí a dívá se na mě nahoru s výrazem, který z téhle dálky nedokážu úplně rozluštit.

Na jeden úder srdce, který mi připadá jako celá věčnost,