Iris

Čtvrtý den mi přinese čaj.

Jsem v knihovně, obklopená spisy o magii paměti – hledám něco, co léčitelé možná přehlédli, nějaký způsob, jak obnovit to, co bylo vzato, aniž by se zničilo to, co zbývá. Je to marné. Vím, že je to marné. Ale nemůžu se přestat snažit.

Vůně heřmánku ke mně dorazí jako první. Pak jeho hlas.

„Jsi tu už celé hodiny.“ Garrett položí šálek vedle mých knih. „Říkal jsem si,