~ KATALEYA ~

Jeho oči se upřou do mých a já mám strach, že se znovu rozzlobí, a tak rychle pokračuji. „Několik let jsem na něčem pracovala a chtěla jsem ti to dát. Ale věci nešly podle plánu… Věděla jsem, že to bude těžké, ale nikdy jsem si neuvědomila, jak moc… Přijela jsem sem a něco se stalo. Nenávidíš mě… nenávidíš nás…“

Bolí mě to přiznat nahlas, ale nemohu udělat nic jiného, než to vysvětlit