~ ENRIQUE ~

Zavrtí hlavou, v očích jí blýská odhodlání. „Stojí tady, přímo přede mnou.“

Zůstávám potichu, zvláštní je, že v sobě necítím žádný vztek ani touhu se hádat. Je tu klid, kterému ani já sám nerozumím, ale zatím ho vítám. Dokud mě zase něco nerozzuří.

„Mohl bys ji aspoň zkusit? Nejsem si jistá úrovní pohodlí, které ti poskytne ve vlčí podobě, prosím. Jen chci vědět, jaký to je.“

Nevím