~ KATALEYA ~

‚Alfa padl!‘ křikne někdo přes telepatické pouto. Srdce mi bouří, když se prudce otočím, srdce mi buší. Mířil ke kruhu! Co se stalo?!

Dám se do běhu a prodírám se davy plíživců. Jasné světlo mé aury, které ze mě vyzařuje, je nutí rozestoupit se. Ale ani to nedokáže zastavit pronikavý pach něčeho odporného, co mi otravuje hrdlo.

Tyhle věci by vůbec neměly existovat.

„Enrique!“ křiknu n