Poté, co mi táta věnoval onen náhrdelník, jsem se stáhla zpět do své ložnice.

Viktor se to sice snažil zakrýt, ale přistihla jsem jeho oči, jak ulpívají na zlatém šperku visícím na mém krku.

V jeho obsidiánovém pohledu něco problesklo. Bylo to uvědomění? Opatrnost? Překvapení?

Nebyla jsem si jistá, co to za emoci bylo, ale byla jsem si téměř jistá, že Viktor tento náhrdelník už někdy viděl. Zajíma