Matteovo tělo úplně ztuhlo. Očima střelil ke dveřím a odhadoval vzdálenost, aby jí v případě potřeby zabránil utéct. V kapsách zaťal pěsti a dlouze vydechl, aby ovládl své zběsile bušící srdce.

„Cože?“

„Nevím, Matteo. Nedokážu se *soustředit*.“

Genevieve se od něj odvrátila a on udělal prudký krok vpřed, protože si myslel, že míří ke dveřím. Když se obrátila a rozešla se k jeho stolu, neslyšně s