Julianova slova Teddyho zmrazila na místě.

Otočil se a pohlédl do šéfovy bezchybně hezké tváře. „Pane Tudore,“ zakoktal, telefon mu málem vyklouzl z ruky.

Julian ho zpražil chladně neutrálním pohledem, pak došel ke své židli, posadil se a vzal do ruky sklenici s vodou. Rozvážně, pomalu si usrkl.

Pro Teddyho byla každá vteřina jako mučení.

Až když dopil vodu, pohlédl Julian nenuceně na jméno na di