V okamžiku, kdy ta slova opustila její ústa, vzduch kolem nich jako by zmrzl.

Louisa vzhlédla k Julianovi a ocitla se v zajetí jeho hlubokého, něžného pohledu. Koutky jeho rtů se stáhly do chápavého úsměvu.

Naklonil se blíž, nespouštěje z ní oči. „To zní děsivě. Asi se budu muset spolehnout na tebe, že mě ochráníš.“

Louisa zmlkla. Její ústa by ji opravdu mohla dostat do problémů.

Když poblíž zahlé