Payton

Přikývla jsem. „Tvoje, ale to také znamená, že ty jsi můj.“

Zasmál se. „Jo, Payton. Jsem tvůj.“

„Hlavně, že v tom máme jasno.“

„Bože, já tě miluju,“ zašeptal se smíchem.

„Taky tě tak trochu miluju, zlato.“

Vzal mou ruku, políbil mě do dlaně a pak mě vedl k neoznačeným dveřím nalevo od toho, co vypadalo jako samotná dílna. Spoře osvětlená chodba vedla k dalším neoznačeným dveří