Tate

V pondělí ráno jsem jela s Flashem na letiště a dělala jsem všechno, co bylo v mých silách, abych se úplně nezhroutila. Měla jsem z toho všeho vážně, vážně špatný pocit, ale nemohla jsem mu bránit v odjezdu. Bylo by to nespravedlivé.

Řídil moje auto, a když zajel k odletové hale na PDX, zařadil parkování a otočil se ke mně. „Jsi v pohodě?“

„Ne.“

„Budeš v pořádku, když tě tu nechám?“