Otevřela jsem a uviděla ho, jak drží dvě nákupní tašky. „Vážně?“

„No, říkala jsem ti, že mám hlad,“ bránila jsem se.

„Zlato, tohle není hlad, to jsou zásoby na týden pro mormonskou rodinu.“

„Ale přestaň,“ napomenula jsem ho. „Prostě pojď dál.“

Vešel dovnitř a položil tašky na postel. „Nenašel jsem žádné z těch tvých nóbl krekrů, tak máš Ritzky.“

„Ritzky jsou v pohodě.“ Nakoukla jsem do