Razor

O TÝDEN POZDĚJI jsem uslyšel klíč v zámku a otevření dveří. „Gio?“

Sakra. Máma.

„Tesoro?“

Sotva bych teď mohl být považován za něčí poklad, ale ona nám tak vždycky říkala.

„Tady,“ zavolal jsem z místa, kde jsem byl celý týden. Ze svého křesla.

Došla ke mně a vzdychla si. „Vypadáš hrozně, cucciolo.“

Dobře, štěňátko bylo asi blíž, možná přesnější by byl zmoklý pes.

„Ahoj, mam