„Rozzrušeně,“ zopakuju a neubráním se hořkému smíchu, který mi unikne. Kdyby tak věděl. Kdyby tak chápal, že to rozrušení nepramení ze samotného snu, ale z toho, že jsem se probudila a přišla o něj.

Odhrnu si vlasy z obličeje a snažím se sebrat, ale ruce se mi mírně třesou. Ten sen působil tak opravdově, jeho dotek, jeho slova, způsob, jakým se na mě díval, jako bych byla všechno, co kdy chtěl