Daxonův pohled

V kapse mi zavibroval telefon a to jemné vrnění jsem ucítil na stehně. Vytáhl jsem ho a pohlédl na displej. Zírala na mě jediná zpráva od jednoho z mých spojenců.

„Je sama.“

Ta slova mnou projela jako zvrácené vzrušení. Jen dvě slova a každá žíla v mém těle se rozhořela.

Rty se mi zkřivily do úsměvu, který vlastně vůbec nebyl úsměvem, byl to hlad. Oheň a touha vlastnit.