Otočila jsem se a uviděla čtyřicátníka, který k nám mířil. Byl dobře oblečený, ale měl ošlehané ruce a sebevědomý postoj někoho, kdo tráví hodně času kolem motorek.

V jeho očích bylo něco, co mě okamžitě přimělo k ostražitosti – nebyly vyloženě hrozivé, spíš vypočítavé.

„Ahoj,“ řekl a natáhl ruku k pozdravu.

„Ahoj,“ odpověděla jsem, ale ruce jsem nechala podél těla. Něco na jeho přístupu m