Tristan

Athena byla uprostřed komnaty, ale vůbec nevypadala jako má družka.

Její vlasy změnily barvu z tmavě hnědé, do které jsem tak rád bořil prsty, na zářivě zlatou, která jako by plála vlastním světlem.

Její oči už nebyly ty hřejivě oříškové, které se na mě dřív dívaly s láskou a důvěrou. Místo toho hořely chladným stříbrným ohněm, ze kterého se mi strachy svírala hruď.

Kolem ní na k