„Ano,“ řekla a odtáhla se od okna.

Obě jsme tam stály, zkamenělé, a poslouchaly.

Další zvuk. Jako by někdo šlápl na štěrk.

„Sarah,“ zašeptala jsem.

Přistoupila ke mně blíž a obě jsme upřeně zíraly na vchodové dveře.

Klika u dveří se začala otáčet.

Srdce mi bušilo tak silně, až jsem si myslela, že mi vyskočí z hrudi.

Dveře byly zamčené. Nemohli se dostat dovnitř. Byly jsme v bezpečí