Arthur už na něj nenaléhal. Z pevného stisku na svém rameni vycítil, že Frank prožívá hluboký zármutek.

Frank pomalu kráčel vpřed, dokud nestál před rakví. Natáhl roztřesenou ruku a zlehka ji položil na tmavé, leštěné dřevo.

"Charlesi! Jak jsi mohl odejít takhle!

"Jsem o dva roky starší než ty. Já jsem pořád tady, jak jsi mohl odejít přede mnou?" Frankův hlas se zlomil vzlykem. Několikrát poklepal