Isabelle mírně naklonila hlavu. „Nad čím přemýšlíš?“

Georgovi zacukaly koutky úst a jeho odpověď byla stručná. „Jen tak uvažuju.“

Jemným přejetím konečky prstů George setřel kapky vody, což bylo tiché gesto, které pro Isabelle mluvilo za vše.

Klid prořízlo zvonění telefonu a odvedlo jejich pozornost.

Isabellin pohled instinktivně střelil k přístroji.

George se odmlčel, vzal telefon, zkontroloval z