Ella

Stála jsem jako přimrazená v odlehlé části zahrady, zalitá matným svitem visících luceren, které nedokázaly zahnat chlad plížící se mi po zádech. Marina stála za mnou a studený kov jejího nože se mi tiskl do krku. Cítila jsem se jako přikovaná na místě, ztracená bez síly své vlčice a naprosto sama.

„O co tady jde, Marino?“ zeptala jsem se a snažila se udržet hlas co nejklidnější.

Její úšklebe