Ella

Týdny následující po pohřbu se slily v jedno. S Loganem jsme se ustálili v nové formě spokojenosti, ať už vlastně „spokojenost“ vůbec ještě znamenala cokoli. Stále jsem zatím žila v jeho sídle, ačkoli se to stávalo spíš zvykem než nutností.

Po tom všem jsem v noci nemohla spát. On taky ne. Potřebovali jsme se navzájem, jestli jsme se neměli zbláznit.

Ne že by mi to ale vadilo. Byla jsem ráda,