Ophelie na něj nepřítomně zírala, naprosto zaskočená opět tou samou otázkou a jejich náhlou změnou polohy. Když se nad ní takhle nakláněl, bylo to mnohem děsivější. A proč musel být vždycky polonahý? Snažila se to ignorovat a vzpomenout si na jeho otázku.

„Nesnažím se utíkat...“

„Nesnažíš se zrovna teď odejít?“

„Neměla bych tu být! Tohle je vaše ložnice, otrokyně tu nemá co dělat. Jestli mě tu