Ophelia ten masakr za nimi neslyšela a ani nechtěla. Tiše plakala do Arthurkova krku. Pro ten den už nedokázala snést žádné další emoce. Byla naštvaná, smutná a vyčerpaná. Její princ ji beze slova odnesl zpátky do Červené bašty. Nikdo se je neodvážil obtěžovat. Vzhlédla až ve chvíli, kdy dorazili k branám.

Arthur ji odnesl do svého apartmá a jemně ji položil na postel. Už neplakala, ale oči měla