Kareen a Alžběta se téměř usmívaly, jako by Viktoriin jekot byl nějakou líbeznou melodií. Ofélie k ní přece jen pociťovala špetku lítosti. Soudě podle toho, jak rvala uši, musela zažívat nevýslovnou bolest...

Král stál stále s pootevřenými ústy, pokoušeje se vstřebat, co se to zrovna odehrálo, a upřeně zíral k oknu. Pak se obrátil s hněvem k Arturovi.

„Arthure, když jsem nařídil, aby Viktorii od