Ophelia na muže zírala a trochu ztrácela pevnou půdu pod nohama v tom, jak reagovat. Nevyžádané a sprosté mužské návrhy jí nebyly cizí. Jako otrokyně si jich vyslechla víc než dost. Dokonce na ni i párkrát sáhli, i když na to by raději zapomněla. Vlastně se považovala za šťastlivce, že si dokázala zachovat panenství až do chvíle, kdy potkala prince.

„Není to snad jen otrokyně? Všichni víme, že na