Pohled Leonarda

Nespal jsem už celé dny. Tikot času mi připadal hlasitější než obvykle. Každá vteřina byla jako další kapka děsu v jámě mého žaludku. Obklopovala mě Ameliina vůně. Byla uklidňující a zároveň k zbláznění. Podíval jsem se na ni, jak sedí na kraji postele. Zářila. Byla tak rozzářená, zakulacená a nepopsatelně krásná, že pokaždé, když jsem ji viděl, srdce mi pro ni jen tlouklo. Od poro