Pohled Stelly

Srdce mi divoce bušilo v hrudi. Čas se zpomalil, když jsem natáhla krk a pohlédla na něj nahoru. Vyschlo mi v krku, jak jsem zírala do jeho stříbrných očí. Měl ostře řezanou bradu a výrazné lícní kosti, které stínilo jemné strniště. Krátké tmavé vlasy měl rozcuchané, jako by si jimi právě prohrábl prsty. A to byla na něm ta jediná věc, co působila jemně. Zbytek byl drsný, nezkrocený,