Pohled Benedicta

Jiskry mi projely celým tělem a zamířily přímo do mého ptáka. Na chvíli jsem zapomněl dýchat, když jsem na Stellu zíral. Přimrazený na místě jsem nevěděl, co dělat. Tváře jí zahořely a získaly nádherný červený nádech. Sklonil jsem hlavu, dokud jsem nebyl pouhých pár nádechů od jejích rtů. S vykulenýma očima se mi dívala do očí jako jelen chycený ve světlech reflektorů.

„Ty jsi mě