Vím, že začínám být trochu útočný, ale Oliver mi leze na zkurvený nervy tím, jak neustále zírá na Victorii.

„Neříkal jsem, že se o ni nestaráš,“ říká s nervózním uchechtnutím.

„Tak jak jsi to myslel?“ Zvednu bradu a nakrčím čelo.

„Jen jsem říkal, že si zaslouží to nejlepší.“

„A já jí to nejlepší dávám.“

„Očividně, proto je tak šťastná. Omlouvám se, jestli to znělo, že jsem překročil mez. Jen se až