Victoria

Sotva pootevřu dveře, abych mohla vyjít na chodbu a mluvit s Isabellou odtamtud, ona je prudce rozrazí a sama vstoupí dovnitř.

Z nárazu otevřených dveří zavrávorám, ale brzy získám zpět rovnováhu a otočím se k ní čelem.

„To jsi nemohla počkat, až ti dovolím vstoupit?“

„Ale prosím tě!“ Protočí na mě oči. „Jako bych na cokoli potřebovala tvoje dovolení.“

I když vím, proč tu je, rozhodnu se