Victoria

Když se na mě Alexander ušklíbne, zadržím dech a přemýšlím, co se mu honí hlavou. Doufám, že neupozorní na to, že jsem zírala na jeho rty, protože to jsem rozhodně dělala.

Několik dalších vteřin neřekne nic a jen na mě zírá se stejným úšklebkem. Znervózňuje mě to natolik, že se na něj už ani nedokážu podívat.

Ale i když uhnu pohledem stranou, stále cítím, jak mě probodává očima. Dělá to s