Victoria

Zaskočená jeho přítomností mírně povytáhnu obočí.

Na rozdíl ode mě má jen prázdný výraz, když vystupuje z výtahu.

„Dívám se, že jsi konečně vzhůru,“ říká. „Už jsem si myslel, že z té postele nikdy nevylezeš.“ V jeho tónu cítím výsměch.

„Proč bych měla být celý den v posteli?“ Překřížím si paže na hrudi a snažím se předstírat, že o včerejší noci absolutně nic nevím. Ale pořád se cítím troc