Victoria

Jakmile dveře s vrznutím povolí, trhnu hlavou tím směrem a dovnitř vejde Alexander. Z jeho prázdného výrazu se mi prsty ještě pevněji sevřou kolem polštáře za mými zády.

Beze slova zamkne, a já naprázdno polknu při pomyšlení, že odtud už neodejdu jako ta stejná osoba, kterou jsem teď.

Cítím, jak se mi srdce rozbuší rychleji, když se mezi námi protahuje ticho. Vůbec nevím, co mu mám říct,