Victoria

Jakmile se dveře výtahu otevřou, vystoupím první, a zatímco kráčím chodbou, položím si ruku na hruď, abych popadla dech, dokud na mě nepromluví.

"A kam si myslíš, že jdeš? Tudy ne."

Zastavím se, otočím se se sklopenou hlavou a vracím se k němu.

"To jsem nevěděla," řeknu mu.

"Tak proč jsi šla první?"

"Nevím." Pokrčím rameny a stále držím hlavu sklopenou.

Zavrtí nade mnou hlavou, tiše se uc