Victoria

Zadržuji dech a ustupuji od zrcadla, čímž zvětšuji vzdálenost mezi mnou a Isabellou.

S úšklebkem si sundává sluneční brýle a posměšně kroutí hlavou.

"Trvalo ti docela dlouho, než jsi přišla na to, že jsem to já," říká.

Při pohledu na ni jsem tak nesvá, že mi ztuhnou ramena, ačkoliv to nedávám najevo.

"Sledovala jsi mě celou tu dobu?" ptám se.

"Nebuď směšná." Protáčí oči a dává si ruku na