Victoria

Ze všech věcí, které mi Alexander mohl v tuhle chvíli říct, tahle mezi ně rozhodně nepatřila a mě to nutí překvapením otevřít pusu.

„Myslíš to vážně?“ zeptám se tiše.

Nenuceně přikývne a odvětí: „Samozřejmě že ano.“

„Ale-“

„Poslouchej mě.“ Dál se nade mnou tyčí. „Tvůj otec toho tu noc řekl tolik a opravdu mě to přimělo hodně přemýšlet, přesně jak jsem ti už řekl. Proto tě musím mít blízko