Je to třicet minut, co jsme se po večeři vrátili od mého otce domů, a Alexandera jsem od chvíle, kdy si sundal sako a kravatu, v ložnici už neviděla. Komorník mi prozradí, že je v pracovně, a já se rozhodnu ho nevyrušovat.

Nenapadá mě, že by mohl myslet na něco jiného než na to, co se stalo s Oliverem, a muselo ho to pořádně zasáhnout, stejně jako mě. Stále je pro mě šokem, že zná pravdu, a už mu