"Zatni zuby! Takhle splatíš svůj dluh! Musíš pykat za to, co jsi provedla!"

Tohle byla poslední věta, kterou Kyle řekl Alici...

Alice byla zdrcená, protože neudělala nic špatného.

Neexistoval zkrátka žádný dluh, který by musela splácet.

Alice pevně zatnula pěsti a plakala...

Alice v duchu křičela: <Kyleu Longmane, nenávidím tě. Jednou toho budeš litovat. Dříve nebo později budeš litovat, že se ke mně takhle chováš!> křičela Alice v duchu.

Po celé dny byla Alice zavřená ve svém pokoji. Kromě ošetřovatelů, kteří měli na starosti roznášení jídla, s ní nikdo nepromluvil. A navíc za ní ani nikdo nepřišel na návštěvu.

Zdálo se, jako by na ni celý svět zapomněl.

"Sedmičko, máte návštěvu," zakřičela zvenčí zdravotní sestra.

Alice se překvapením rychle posadila a zajímalo ji, jestli je tím návštěvníkem Kyle. "Jde mě Kyle zachránit?" pomyslela si vzrušeně.

Když ale návštěvníka konečně spatřila, její naděje nadobro vyhasla.

Proč pořád snila? Kyle už ji do téhle jámy uvrhl. Tak proč by ji ještě někdy chtěl vidět?

Byla tak hloupá.

Milostný příběh mezi ní a Kylem už skončil.

"Cože? Myslela sis, že je to Kyle?" Iris, na sedmicentimetrových podpatcích, napochodovala do místnosti s naprostou suverenitou. Když ji do nosu udeřil silný zápach dezinfekce, tvář se jí znechuceně zkřivila.

"To jsi ty! Moje drahá sestra!" Alicin obličej potemněl, oči plné nenávisti.

Byla to ona! Byla to její sestra Iris, kdo to na ni ušil.

Bez Iris by ji Kyle takhle nikdy nezavřel.

Ten den šly Alice s Iris do restaurace společně. Tak proč o tom lhala?

Sama by na to Alice nikdy nepřišla...

Iris a Alice byly dvouvaječná dvojčata. I když si nebyly podobné, pořád to byly sestry. Tak proč se k ní takhle zachovala?

Co udělala Alice špatně?

"Kdo jiný kromě mě by tě teď asi tak chtěl navštívit? Musíš pochopit, že to je Kyleův příkaz. Nikdo tě nesmí navštěvovat!" Iris si k sobě přitáhla židli a škodolibě se posadila.

"Víš co, prosila jsem Kylea celé dny, aby mi tuhle návštěvu dovolil. Takže bys to měla brát jako poctu!" Koutky Irisiných úst se zvedly a její oči byly plné arogance.

Když viděla Alici takhle svázanou, připadala si Iris jako ta nejšťastnější žena na světě. Pomyslela si: "Podívej se na sebe, ty ubožátko, jsem si jistá, že Kylea už svádět nedokážeš!"

"Díky tobě, moje drahá sestřičko! Jsem tady pod zámkem. Jsi teď šťastná?" Alice zatnula zuby a měla chuť Iris vrazit facku. Ale naneštěstí měla ruce i nohy přivázané k posteli. Jediné, co mohla dělat, bylo pevně sevřít pěsti. Nehty se jí zaryly do kůže, ale tu bolest ani nevnímala.

Protože nic se nemohlo vyrovnat bolesti v jejím srdci.

Její sestra byla oním svědkem, o kterém se Kyle kdysi zmínil.

"Proč by se tě tvá sestra snažila falešně obvinit? Očekáváš snad, že ti to uvěřím?" Kyleova slova Alici stále zněla v uších.

Ano, byla to Alicina sestra.

A byla to také její sestra, kdo z ní udělal vraha.

Iris řekla: "Sestřičko, jak to můžeš říct? Nemáš tušení, kolik problémů jsi naší rodině způsobila. Díky bohu, že to Kyle tentokrát nechal plavat. Jinak bys celou rodinu Whiteových vlastníma rukama zničila!"

"Raději by ses měla chovat slušně. To, že jsi tady, je to nejlepší, co můžeš pro mámu a tátu udělat!" dodala Iris ležérně, zatímco obdivovala své lesklé nehty. Pak vykouzlila falešný úsměv, ze kterého se Alici udělalo špatně.

"Proč jsi to na mě ušila?" Zeptala se nakonec Alice na otázku, která ji celou dobu mučila.

Tak zoufale toužila znát důvod.

"Proč? To se mě vážně ptáš proč?" Tahle otázka Iris okamžitě vyprovokovala. Vstala, tvář plnou hněvu.

"Já jsem to nejmilovanější prvorozené dítě z rodiny Whiteových! Jak si Kyle mohl vybrat tebe místo mě?" zavrčela Iris.

Pak pokračovala: "Je to tak pyšný a bezchybný muž. Být s tebou je ta největší skvrna jeho života. Nezasloužíš si ho!"

Poté, co si vybila zlost, vlepila Iris Alici facku.

Alicina tvář začala otékat a z koutku rtů jí začala téct krev.

Tahle facka Alicinu bublinu definitivně praskla.

Sesterská láska byla vždycky jen velká lež.