Jarvis pohlédl na Alici ve svém náručí.

Viděl, že má tváře zrudlé, a nevěděl, jestli je to kvůli polibku, nebo jestli se zlobí.

Na její už tak světlé pleti to vypadalo jako nádherná krajinomalba.

„Můžu už vstát?“

Jarvis v jejím hlase slyšel hněv a chlad. Samozřejmě ji nemohl nechat jen tak odejít. Jemně na ni naléhal: „Zlobíš se?“

Alice neodpověděla a odvrátila od něj hlavu.

„To, co jsem právě udě