Slova Alice Whiteové byla jako zaklínadlo, které okamžitě zmátlo mysl Jarvise Braxtona.

Její slova zněla jako nepřímé svolení.

Jeho dech se zrychlil.

Jeho pohled postupně sklouzl z očí Alice Whiteové, které byly jasné jako voda, a zastavil se na těch dvou růžových rtech.

Jarvis Braxton tiše zamumlal: „Winnie, jsi moje snoubenka.“

Jakmile domluvil, přestal váhat a znovu ji políbil.

Byl jako divoký