Harper

"Ahoj," podařilo se mi ze sebe dostat, když jsem pokládala své věci na pult. Můj hlas zněl tišeji, než jsem zamýšlela, a kvůli tomu jsem se cítila, jako bych já byla ta, kdo dělá něco špatně.

Jeho pohled se na okamžik střetl s mým a rty se mu zvlnily do úsměvu. Byl to ten druh úsměvu, který byl dostatečně zdvořilý na to, aby prošel, ale nenesl v sobě žádný hlubší význam. Jednou přikývl, ruc