Harper

Maddox se rozhodl, že mi ukáže nějaké části domu. Jeho ruka spočívala na mých bedrech, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě. Nemohla jsem se rozhodnout, jestli to bylo jen na oko, nebo jestli zapomněl, že ve skutečnosti nemusíme předstírat, když kolem nikdo není. Ale připomněla jsem si ty nespočetné chvíle, kdy mě držel, jako by mu patřila.

Když jsme došli ke krytému bazénu, kter