Harper

„Opravdu?“ Naklonila jsem se k němu tak blízko, jako bych na něj mohla sáhnout rovnou tam. „Řekni.“

„Než se o tom vůbec zmíním, musíme sem ten obraz přinést a-“

Zastavil se uprostřed věty, když jsem odstrčila svou židli a ta hlasitě zaskřípala. Nehodlala jsem zmeškat svou šanci, takže jsem se hnala dovnitř, abych pro něj zašla.

Když jsem se vrátila, zjistila jsem, že si opírá telefon o vázu